Procesní metamodel a iterativní budování prostředí.
Jak minimalizovat rizika při vytváření IT infrastruktury.
Ozveme se.
Aktuálně rozvíjíme koncepci tohoto produktu na procesech HR, kde začínáme s náborem. V odkázané metodice jsou poměrně důkladně vysvětleny některé principy (zejména co je a co není "proces"). Během minulých 30 let jsme získali tolik podkladů pro tvorbu procesních modelů z nejrůznějších oblastí, že jsme většinu analýz konkrétních firem mohli dělat tak, že jsme do výchozí šablony modelu zadávali parametry (konkrétní atributy) a přidávali (čím dál méně často) činnosti, které v daných podmínkách dávaly smysl, případně skrývali činnosti, které smysl nedávaly.
Většina běžných činností je všude podobná.
Vždy, kdy si nejste jisti, že existuje dostatečně obecné, kvalitní a parametrizovatelné (nebo dostatečně jednoduché) řešení. Nebo když je vaše oblast zájmu hodně specifická.
Vše, co dostatečně efektivně/pohodlně nepokrývají standardní podnikové informační systémy.
Je vysvětlen (a metodika bude nadále rozvíjena) samostatně. Je potřeba zdůraznit, že se nejedná o žádné složitá nepochopitelná nesmyslná a nepoužitelná schémata. Vznešené teorie. Bláboly. Ne!
Pojmem proces rozumíme jednoznačné platné a dodržované povinnosti. Lidé se tím řídí, protože je to výhodnější. Nikoli proto, že musí. Proto fungují.
V podstatě šablona, do které se doplňují parametry, popř. prvky/součásti, které chybí.
To děláme především proto, abychom si sjednotili pohled na věc a terminologii. Je celkem běžné, že v různých organizacích existují poměrně výrazné rozdíly v chápání mnoha pojmů. Takže vlastně jde o "mapování" ve stylu "A jak se u vás říká... Jak to konkrétně děláte?".
Výsledkem je procesní model, který popisuje vaše pracovní postupy v korektním procesním pojetí (tzn. včetně spousty činností, které buď neděláte nebo je děláte naprosto automaticky). Něco jako když na pláně naroubujete štěp vyšlechtěné odrůdy.
Podle metodiky postupně "nasazujeme" (tzn. přizpůsobujeme, parametrizujeme a doplňujeme chybějící činnosti) obecné postupy na konkrétní firemní realitu. Pokud je to možné, v této fázi nic neměníme (v případě nutnosti odstraňujeme / zakazujeme ty činnosti, které vůbec nedávají smysl).
Veškeré zlepšování musí být projektováno včetně způsobu provedení nezbytných změn pomocí procesního modelu.
Aktuálně uvedené kroky představují schůzku s pověřenými účastníky. Všechny aktivity jsou řízeny s účelným přiměřeným využitím metodiky řízení projektů včetně monitorování. na každé schůzce je formulován a odsouhlasen zápis dohodnutého včetně identifikovaných úkolů, který je bezprostředně k dispozici.
Bude upřesněno.
Není právě rozumné:
Možnosti moderních technologií:
Potřebujeme procesní model.
Co budeme potřebovat, je chuť učit se a využívat nové dovednosti. Ne až tak z hlediska práce s počítačem, ale při provádění pracovních úkonů a zajištění jejich vazeb s odpovídajícími záznamy.
Malé - nejmenší možné - změny. Na základě konzistentního procesního modelu.
Řešení vzniká interaktivně. Přímo před očima. Dokonce většinou není ani nezbytně nutné je náročně testovat a ověřovat. Často jsou úpravy dle průběžně definovaných požadavků tak jednoduché, že je novou funkčnost možno rovnou používat (což není doporučený scénář - je mnohem lepší, když se nové věci důkladně vyzkouší, protože často se zjistí, že původní představa byla příliš jednoduchá a prvotní řešení příliš komplikované).
Hlavní výhody postupného upřesňování procesního modelu a budování podpůrné funkčnosti:
Návrh nové podoby činnosti
Pro mnohé organizace bude výhodnější použít hotové řešení i pro oblasti, které považujeme za vhodné pro postupný rozvoj (jenom je potřeba velmi opatrně postupovat, pokud uvažujete o "customizaci"... rozdíl vysvětlíme).
Není to až takový sarkasmu, jak to vypadá. Je fakt, že oblečení z konfekce je pro naprostou většinu lidí naprosto vyhovující. Přesto jsou tací, kdož si nechávají své šaty šít na míru. Důvodů může být nespočet. A zpracování dat / koordinace činností je o pár řádů složitější záležitost, než oblečení (aneb může mít výrazně větší dopad).
Pro řadu aktivit může kvalita zpracování informací rozhodovat o existenci organizace. Nebo zajistit její raketový vzestup. Jak je to v takových případech:
Nejdříve rozvíjet dovednosti.
Pro to, co se osvědčí a co zvládnete, doplnit funkčnost.
Těžko říci, jak jednoduše poznat, kdy je která cesta ta správná. Ovšem pokud máte platnou aktuální komplexní strategii, mělo by to hodně pomoci.
Pokud řešená problematika souvisí se strategickými cíli nebo rozvíjí či představuje konkurenční výhodu, mělo by být řešení "na míru" tím, co doplní chybějících 20% funkčnosti, která zajistí jinak nedostupných 80% užitku.
My také. Umíte to a děláte to poctivě. My také.
Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.
