Ty spotřebované zdroje, které nemají význam pro rozhodování.
Občas se používá pojem "utopené náklady" (Wikipedia: "sunk costs" ... The Economist: Sunk costs). S přechodem od poptávkové k nabídkové ekonomice se zvyšuje význam jejich správného chápání.
Abychom správně pochopili, které náklady by měly být považovány za "mrtvé" (zjednodušeně bezvýznamné z hlediska rozhodování), je potřeba si položit otázku, jestli se nějakým způsobem nezměnila situace v hodnocení účinnosti vynaložených (spotřebovaných) zdrojů. Zejména zda jsou stále smysluplné tradiční metody časového rozlišení - nikoli z daňového či podobného hlediska, ale z hlediska posuzování, co je a co není pro organizaci výhodné.
Zda posuzování ekonomické efektivnosti fixních zdrojů v dobách převisu poptávky nad nabídkou (poptávková / nákladová ekonomika) není něco úplně jiného, než v současné době (převis nabídky, vláda zákazníků, nabídková / výkonová ekonomika).
Nejedná se o "mrtvé náklady" v duchu tradičního pojetí základů ekonomie (viz též téma "fixní náklady" - krátkodobý a dlouhodobý horizont). Rozhodně nediskutujeme "zmařené investice" z hlediska daňové uznatelnosti. Ani to, jestli je či není z hlediska legislativně regulovaného účetnictví korektní o nich účtovat či neúčtovat vůči jednotlivým "nositelům nákladů" či cokoli podobného.
Náklady na realizaci investice/projektu jsou jednorázové. Projekt pouze spotřebovává zdroje. Buď se podaří zadání (v limitech času a spotřeby ostatních zdrojů) požadovaným výsledkem splnit nebo nikoliv. Samozřejmě se většina investic dokončuje i mimo plán (nemělo by to být mimo limit, to je speciální omezení).
Obvykle je kritický (a je otázkou, nakolik je flexibilní) faktor čas, někdy může být důležitější kvalita výstupu (ta je obvykle limitována spodní úrovní, přičemž může být bonifikováno lepší splnění zadání; obvykle je však žádoucí najít způsob, jak naplnit kritické požadavky, nikoli hledat "co nejlepší" řešení ... což by si zasloužilo samostatnou diskusi).
Spotřeba zdrojů je analogická k času, ovšem pokud bude kritický čas, je nutno jeden den trvání projektu ocenit a tak převést oba limity (spotřeby času a zdrojů - zjednodušeně "peněz") na společného jmenovatele. Samozřejmě máme jistý problém s oceněním spotřeby fixních zdrojů (v reálném provozu - zde bychom měli použít náklady ztracených příležitostí).
Proč jsou náklady na změnu (pořízení stroje, vývoj nového produktu, implementaci nového IS) mrtvé (analogicky proč je nesmyslné započítávat pracovní náklady do nákladů zakázky):
Přispějte! Navrhněte a zdůvodněte dosud neuvedený argument pro nebo proti mrtvým nákladům!
Baví nás to. Máme radost, když věci fungují. Rádi sdílíme zkušenosti.
Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.
Rádi bychom poprosili ty, komu připadnou informace uváděné v metodice užitečné nebo sporné či mají jiné zkušenosti či mohou doplnit chybějící zdroje, aby se ozvali. Rádi budeme spolupracovat na dalším zlepšování nebo propojíme naše stránky s vašimi.