Paretovo pravidlo 80/20

Obvyklé pojetí znamená "80% důsledků pramení z 20% příčin".

Podle Vilfreda Pareta je většina užitku získána jen díky části vynaložených zdrojů. Pareto tento vztah formuloval coby princip podle hrachových lusků, u kterých se 80 % hrachu získá asi ze 20 % rostlin. Při jeho uplatnění se snažíme najít takové vazby mezi vstupy a výstupy, které vedou k lepším výsledkům, což lze pojmenovat Paretova analýza.

Na co je potřeba si dávat pozor

• Na dosažení 100% výsledků je nutných 100% úsilí. Pozor, při hledání zázračných příležitostí lze vyplýtvat spoustu úsilí, přitom to vede k nulovým výsledkům.
• Není snadné a většinou ani možné identifikovat těch 80% zdrojů, které se spotřebovávají na onu nežádoucí část užitku (20% výstupů s nižší efektivností), resp. eliminovat spotřebu zdrojů na méně produktivní složky - obvykle proto, že předem nevíme ani nelze odhadnout, ze kterého semínka hrachu vyroste produktivněšjí rostlina.
• Některá pojetí jsou šílená až tragikomická - nikdo by neměl věřit tomu, že stačí 20% úsilí na získání 80% užitku.

Je dobré udělat si jasno v tom, jak toto empirické pozorování lze smysluplně využít. Protože to není deterministický mechanismus. Neříká, jak najít či odstranit příčiny rozdílné užitečnosti našich aktivit.

Zákaznické a produktové portfolio

Je velmi pravděpodobné, že většinu užitku firmy vytváří jen velmi malá část zákazníků.

• Hodně záleží na tom, jak užitek chápeme. Tržby, zisk, příspěvek na krytí?
• Využití tohoto principu má jedinou smysluplnou podobu - hledat zákazníky, kteří budou vytvářet nejlépe více užitku, než ti nejlepší stávající, nejhůře více než průměr té většiny "obyčejných". Fakticky to znamená lépe poznat zákazníky a jejich potřeby a přizpůsobit jak produkty, tak akvizici a péči o zákazníky (komunikaci).
• Cesta není (pouhé) vyřazováním těch méně zajímavých zákazníků (jako první krok), ale inovacemi produktů dosáhnout toho, aby lépe uspokojovaly potřeby stále zajímavějších zákazníků. Dobrá komunikace. Efektivní akvizice.

Když se naučíte hrách šlechtit, v dlouhém období dosáhnete vyšších výnosů. Mělo by se vyplatit umět to lépe než ostatní, ale mezi výjimečnost a efektivita se nesnášejí. Velmi zjednodušeně nám to pravidlo říká, že rozdílný přínos je normální. Rozumný závěr je, že stojí zato snažit se zvyšovat efektivnost celého portfolia a dá se k tomu využit analýza nejlepších a nejméně efektivních prvků.

Využití kapacit

V řízení času jsou nekorektní interpretace obzvlášť zákeřné.

• Je velmi obtížné zbavit se neproduktivních či málo produktivních činností. Otázka je, zda je to vůbec možné a v kterých případech účelné. Navíc je celkem jisté, že jejich užitečnost nevnímáme správně - je sporné, co nakolik závisí na čem. Bohužel se na ně dobře poukazuje (demagogie / manipulace).
• Zpětně vždy platí 100/100. Možná je to i trošku jinak.
• Doporučení pro praxi může být - soustřeďte se na co nejkomplexnější způsob stanovení hodnoty výsledků své práce a pečlivě plánujte (optimalizujte využití zdrojů).

Možnosti uplatnění principu v řízení času je dobré chápat především v poloze výběru perspektivních aktivit (využití "volného" času) - to je prakticky totožné s hledáním nových zákazníků. 

Internetový marketing

Když montujete auta, je dost odvážné tvrdit, že jedno kolo znamená 80% jízdních vlastností (zejména kdyby los padl na rezervu). U většiny činností, u kterých je obtížné najít jednoznačnou vazbu mezi úsilím & spotřebou zdrojů a jejich výsledky, lze hledat aplikaci tohoto principu ve srovnání s okolím. Dobře je to pochopitelné na příkladu internetového marketingu, ale platí to i pro řadu dalších oblastí.

• Pokud je naše úsilí (struktura, intenzita, úroveň, ... fakticky způsobilost pro danou činnost) nižší, než obdobná snaha ostatních, získáváme zanedbatelný užitek.
• Když jsme lepší než většina, užitek bude obvykle exponenciálně růst - extrémní příklad jsou všichni fotbalisté světa (včetně kluků na dvoře) a jejich výdělek (přičemž se dá říci, že všchni umí "skoro stejně" kopnout do balónu).
• Je velmi pravděpodobné, že v extrémně náročném prostředí většinu pozornosti (a výsledků) získá malá část těch "nejlepších" (viz efektivnost vědy). V internetovém marketingu  (ve smyslu akvizice nových zákazníků) rozhoduje získání pozornosti - a to se podaří pouze velmi malému počtu subjektů (na prvním místě ve výsledcích vyhledávání může být jenom jedna stránka a na první stránce jen pár dalších.

Samozřejmě výše naznačená možnost vztahu úsilí a účinku platí, pokud všechny ostatní faktory ovlivňující reálný užitek (tedy postavení na trhu a optimální výši cen) jsou srovnatelné (což je fikce). Pro dosažení lepších výsledků než konkurence nejspíše potřebujete:

• Kvalitní (nadprůměrný) produkt (rozumí se výrobek či služba s kompletním servisem/podporou). Další náležitosti dle oboru (např. reference, pověst, kapacity, ...).
• Což předpokládá důkladnou znalost zákazníků a jejich potřeb.
• Teprve potom bude nadstandardní úsilí věnované prodejnímu marketingu přinášet nadprůměrný užitek.

Nevěřit na zázraky.