Procesní metamodel a iterativní budování prostředí.
Jak minimalizovat rizika při vytváření IT infrastruktury.
Ozveme se.
Systematicky rozvíjíme koncepci např. na procesech HR, kde začínáme s náborem. V odkázané metodice jsou poměrně důkladně vysvětleny některé principy (zejména co je a co není "proces"). Během minulých 30 let jsme získali tolik podkladů pro tvorbu procesních modelů z nejrůznějších oblastí, že jsme většinu analýz konkrétních firem mohli dělat tak, že jsme do výchozí šablony modelu zadávali parametry (konkrétní atributy) a přidávali (čím dál méně často) činnosti, které v daných podmínkách dávaly smysl, případně skrývali činnosti, které smysl nedávaly.
Většina běžných činností je všude podobná.
Vždy, kdy si nejste jisti, že existuje dostatečně obecné, kvalitní a parametrizovatelné (nebo dostatečně jednoduché) řešení. Nebo když je vaše oblast zájmu hodně specifická.
Vše, co standardní podnikové informační systémy nepokrývají dostatečně efektivně/pohodlně.
Je vysvětlen (a metodika je nadále rozvíjena) samostatně. Je potřeba zdůraznit, že se nejedná o žádná složitá nepochopitelná nesmyslná a nepoužitelná schémata. Vznešené teorie. Bláboly. Ne!
Pojmem proces rozumíme jednoznačné platné a dodržované povinnosti. Lidé se jimi řídí, protože je to výhodnější (pohodlnější). Nikoli proto, že musí. Proto fungují. Stačí je definovat a udržovat správné.
V podstatě šablona, do které se doplňují parametry, popř. prvky/součásti, které chybí.
To děláme především proto, abychom si sjednotili pohled na věc a terminologii. Je celkem běžné, že v různých organizacích existují poměrně výrazné rozdíly v chápání mnoha pojmů. Takže vlastně jde o "mapování" ve stylu "A jak se u vás říká... Jak to konkrétně děláte?".
Výsledkem je procesní model, který popisuje vaše pracovní postupy v korektním procesním pojetí (byť minimalisticky, ale včetně spousty činností, které buď neděláte nebo je děláte naprosto automaticky). Něco jako když na pláně naroubujete štěp vyšlechtěné odrůdy.
Podle metodiky postupně "nasazujeme" (tzn. v modelu i systému přizpůsobujeme, parametrizujeme a doplňujeme chybějící činnosti) podporu obecné postupy na konkrétní firemní realitu. Pokud je to možné, v této fázi nic neměníme (v případě nutnosti odstraňujeme / zakazujeme ty činnosti, které vůbec nedávají smysl).
Veškeré zlepšování musí být projektováno včetně způsobu provedení nezbytných změn pomocí procesního modelu.
Aktuálně uvedené kroky představují schůzku s pověřenými účastníky. Všechny aktivity jsou řízeny s účelným přiměřeným využitím metodiky řízení projektů včetně monitorování. na každé schůzce je formulován a odsouhlasen zápis dohodnutého včetně identifikovaných úkolů, který je bezprostředně k dispozici.
Bude upřesněno.
Není právě rozumné:
Možnosti moderních technologií:
Potřebujeme procesní model. Nemusí (ani nemůže) být dokonalý. Nemusí být hned. Stačí, když se shodneme, že bez jasné definice jednoznačných postupů a povinností to nejde.
Bude potřeba chuť učit se a využívat nové dovednosti. Ne vždy pouze při práci s IT, ale při provádění pracovních úkonů a účasti na jejich zlepšování.
Malé - nejmenší možné - změny. Na základě konzistentního procesního modelu.
Řešení vzniká iterativně & interaktivně. Přímo před očima. Dokonce většinou není ani nezbytně nutné je náročně testovat a ověřovat. Často jsou úpravy dle průběžně definovaných požadavků tak jednoduché, že je novou funkčnost možno rovnou používat (což není doporučený scénář - je mnohem lepší, když se nové věci důkladně vyzkouší, protože původní představa mohla být příliš jednoduchá a řešení příliš komplikované).
Hlavní výhody postupného upřesňování procesního modelu a budování podpůrné funkčnosti:
Návrh nové podoby činnosti
Pro mnohé organizace bude výhodnější použít hotové řešení i pro oblasti, které považujeme za vhodné pro postupný rozvoj (jenom je potřeba velmi opatrně postupovat, pokud uvažujete o "customizaci"... rozdíl vysvětlíme). Rozhodně by mělo mít otevřené API (respektovat SOA) a/nebo zdokumentovaná a přístupná data (což se úplně nepotkává s bezpečností).
Není to až takový sarkasmus, jak to vypadá. Oblečení z konfekce je pro naprostou většinu lidí naprosto vyhovující. Přesto jsou tací, kdož si nechávají své šaty šít na míru. Důvodů může být nespočet. Zpracování dat / koordinace činností je o pár řádů složitější záležitost, než oblečení (aneb může mít výrazně větší dopad - pozor, to platí oběma směry - pro volbu vlastního řešení je potřeba mít hodně pádné argumenty a potřebné dovednosti & je to poměrně náročné - přínos může být velmi významný, ale nejistota je také značná).
V mnoha situacích může kvalita zpracování informací rozhodovat o existenci organizace. Nebo zajistit její raketový vzestup/pád. Kdy se to projeví:
Nejdříve rozvíjet dovednosti.
Pro to, co se osvědčí a co zvládnete, doplnit funkčnost.
Těžko říci, jak jednoduše poznat, kdy je která cesta ta správná. Ovšem pokud máte platnou aktuální komplexní strategii, mělo by to hodně pomoci.
Pokud řešená problematika souvisí se strategickými cíli nebo rozvíjí či představuje konkurenční výhodu, mělo by být řešení "na míru" tím, co doplní chybějících 20% funkčnosti, která zajistí jinak nedostupných 80% užitku. Přičemž "na míru" znamená "jinak nedostupné".
My také. Umíte to a děláte to poctivě. My také.
Umíme odhadnout potenciál spolupráce. Vy také. Dohodneme se.
